Portugalsko
|
||
Holanďané jsou nejhorší národ na bitky, jelikož jejich nejsilnější věk je až Imperiální tak ze začátku strácí, hodí se jedině na multiplayer kde vás spojenci ochrání, vy jim to pak oplatíte množstvím zlata na konec. |
||
Posel |
Posel |
|
Ruyter |
Ruyter |
|
Banka |
Banka |
|
Jednotlivé věky : |
||
V roce 1500 bylo Holandsko jen malým evropským národem, nicméně velmi energickým, praktickým a pokrokovým, se silným zaměřením na obchod. V 16. století Holanďané přijímali namísto konzervativního katolictví protestantské náboženství. Tyto tendence byly nejsilnější v severních částech země. Holanďané byli agresivní a dynamičtí obchodníci. Výhodná pozice jejich země jim umožnila ovládat obchod s Baltským mořem a severním Atlantikem, ale stranou nezůstaly ani obchodní cesty do nitra pevninské Evropy po řece Rýn. Holanďané stavěli výkonné lodě, které s nepočetnou posádkou dokázaly vézt ohromné náklady. Holanďany velmi omezovala malá plocha jejich země a tak museli vyvinout intenzivní zemědělství a později i začít s vysušováním nížin zaplavených mořem. V polovině 16. století se prostřednictvím manželství a následného dědictví dostalo protestantské Holandsko do područí silně katolického Španělska. Španělští králové chtěli ze svého království vymýtit protestantství a to záhy vedlo ke vzpouře místního obyvatelstva. Ačkoliv byl mezi oběma stranami konfliktu propastný rozdíl v bohatství i síle armád, ukázali se Holanďané být tuhými protivníky a podařilo se jim získat spojence. Roku 1609 bylo Holandsko prakticky nezávislou zemí. V době koloniální expanze významných mocností sledovali Holanďané hlavně příležitosti k dalšímu ekonomickému rozmachu, a tak byli brzy plně zaměstnáni obchodem s americkými koloniemi, ačkoliv se Španělé obchodu s protivníky bránili. Efektivita holandských lodí snižovala cenu za přepravu nákladu, takže si brzy vybudovali prosperující obchod, spočívající v přepravě cukru a dalšího zboží z portugalské Brazílie. Když Španělsko uzavřelo spojenectví s Portugalskem a Holanďanům se uzavřely portugalské přístavy, bylo nutné najít jiné zdroje cukru a dalšího exotického zboží. Holanďané proto obsadili několik ostrovů v Karibském moři, včetně Aruby a Curaçaa. Roku 1610 prozkoumal Henry Hudson severoamerické pobřeží a znovuobjevil ústí řeky, která nyní nese jeho jméno a dnes v jejím ústí leží velký moderní přístav, město New York. Po několika obchodních výpravách za kožešinami založili Holanďané roku 1614 obchodní stanici na řece blízko Albany a později i stálou osadu na ostrově Manhattan. Nepočetní kolonisté se zajímali více o obchod, než o budování dobře bráněné kolonie, a tak Nový Amsterodam roku 1664 před britským loďstvem pod vedením vévody z Yorku snadno kapituloval. Holanďanům se sice podařilo v roce 1673 kolonii na čas získat zpět, ale už o rok později byla definitivně v britských rukách. Holanďané zanechali největší stopu ve Východní Indii. Následovali totiž Portugalce v jejich plavbách okolo Afriky a počátkem 17. století ovládnuli agenti holandské Východoindické společnosti, společně s Angličany, veškerý tamní obchod. |